Portál aplikací: SOČ-NL, CNP, …

Provozní jednotka České Budějovice

Provozní jednotka České Budějovice vznikla 1. prosince 2007. V době svého vzniku jí bylo podřízeno pět provozních pracovišť (České Budějovice, Horní Dvořiště, Protivín, Strakonice, Veselí nad Lužnicí). K první změně v organizační struktuře došlo již 1. března 2009, kdy byla zrušena provozní pracoviště v Horním Dvořišti (pod PP České Budějovice) a Strakonicích (pod PP Protivín). Obvod PJ byl výrazně rozšířen k 1. červnu 2013, kdy byla pod českobudějovické „velení“ podřízena část rušené provozní jednotky Plzeň, konkrétně obvod PP Plzeň hlavní nádraží. Provozní pracoviště Domažlice bylo zrušeno již v první vlně k 1. březnu 2009. 31. prosince 2013 byla ukončena činnost PP Veselí nad Lužnicí. Krátké ohlédnutí do „organizační historie“ můžeme zakončit konstatováním, že dnes je nákladní doprava v obvodu zajišťována prostřednictvím tří podřízených pracovišť, a to České Budějovice, Plzeň hlavní nádraží a Protivín. Vedení provozní jednotky sídlí na adrese Novohradská 1787, 370 01 České Budějovice.

Obvod PJ České Budějovice dnes zahrnuje 1 570 km tratí, na kterých se nachází 153 tarifních bodů. S infrastrukturou sousedních zemí má PJ České Budějovice spojení v Horním Dvořišti a Českých Velenicích (Rakousko) a v  České Kubici a Železné Rudě (Německo). Přechod v Železné Rudě však není nákladními vlaky využíván a také přechod v České Kubici je primárně určen pouze pro přepravy ucelených vlaků zejména s osobními automobily. V PJ České Budějovice pracuje 472 zaměstnanců, oproti původním 683 zaměstnancům v PJ České Budějovice a 714 zaměstnancům v PJ Plzeň k 1. lednu 2008.

  • nakládka za rok (včetně vstupu na PPS): cca 1,9 mil. tun zboží
  • vykládka za rok (včetně výstupu na PPS): cca 3,6 mil. tun zboží

Nelze zmínit všechny zákazníky v obvodu PJ České Budějovice, ale neprozradíme žádné tajemství, když řekneme, že velmi významná je v obvodu vykládka pevných paliv. Uhlí je našimi vlaky přepravováno do tepláren v Českých Budějovicích, Strakonicích, Plzni, Táboře a Plané nad Lužnicí. V posledních dvou jmenovaných případech zajišťují zaměstnanci naší společnosti i vykládku paliva na vlečce. Důležitým palivem je také biomasa, která je v kontejnerech Innofreight dopravována z celého obvodu provozní jednotky a i z dalších stanic v obvodu PJ Ústí nad Labem a Praha do teplárny v Plzni. Významnou komoditou nakládanou v obvodu je s ohledem na charakter regionu též dřevo. Nebývalý růst zažívá v posledních letech kombinovaná doprava. Zásluhu na tom má zejména operátor METRANS, pro kterého zajišťujeme dopravu vlaků do kontejnerového terminálu v Nýřanech. Nejen do skladů ČEPRA míří ucelené vlaky s pohonnými hmotami – stanicemi s největší vykládkou tohoto zboží jsou Bělčice, Domažlice, Písek, Tábor, Třemošná u Plzně a Včelná. Není bez zajímavosti, že naftu přepravujeme i pro společnost JHMD provozující známé jindřichohradecké úzkorozchodné dráhy. Významným zákazníkem je společnost ROSSO STEEL v Mirošově (výrobky z oceli).

Nesmíme zapomenout ani na přepravy skleněných láhví a sladu do světoznámého pivovaru Budvar. Výčet zajímavých obchodních případů můžeme uzavřít zmínkou o vojenských přepravách realizovaných z/do Polečnice, Bechyně, Kařízku nebo Balkovy Lhoty. Při nakládce a vykládce kontejnerů s vojenským materiálem také často asistuje silniční autojeřáb PJ České Budějovice.

TOP tarifní body dle nakládky (2015): Horní Dvořiště st. hr., Nýřany, Plzeň hlavní nádraží, Česká Kubice st. hr., České Budějovice, Nové Hrady, Domažlice, České Velenice st. hr., Chlumčany u Dobřan, Mirošov.

TOP tarifní body dle vykládky (2015): Plzeň hlavní nádraží, České Budějovice, Horní Dvořiště st. hr., Nýřany, Strakonice, Dívčice, Tábor, Domažlice, Česká Kubice st. hr., České Velenice st. hr.

 

Tři zajímavosti z PJ České Budějovice

Bechyňka a Lipenka: nejstarší elektrifikované tratě v České republice

iž 20. června 1903 byl zahájen elektrický provoz na místní dráze vedoucí z Tábora do Bechyně. Ta byla postavena podle projektu známého českého průkopníka elektřiny Františka Křižíka. Iniciátory výstavby „Lipenky“, tedy tratě vedoucí z Rybníka do Lipna nad Vltavou, byli Arnošt Porák (majitel papírny v Loučovicích) a Bruno Pammer (opat vyšebrodského kláštera). Provoz na dráze elektrifikované stejnosměrným proudem o napětí 1 280 V byl zahájen 17. prosince 1911. Zvláště druhá jmenovaná trať měla velký význam pro přepravu dřeva ze šumavských lesů, pro přepravu papírenských surovin i dalšího zboží. Další chvíle slávy zažila „Lipenka“ v 50. letech minulého století při výstavbě lipenské přehrady. V letech 2000 – 2001 byl v souvislosti s elektrifikací tratě do Horního Dvořiště změněn způsob napájení dráhy na střídavý (25 kV/50 Hz). Dodejme jen, že dnes se na „Lipence“ naloží a vyloží cca 250 vozů ročně a v čele manipulačních vlaků můžeme spatřit i hybridní dvouzdrojovou lokomotivu řady 218. Nákladní dopravu na „Bechyňce“ zajišťují motorové lokomotivy řady 742, objem nakládky a vykládky se pohybuje okolo 100 vozů ročně, včetně vojenských zásilek.

 

Číčenice - Volary: jediná trať s radioblokem v České republice

Radioblok je nový zabezpečovací systém, který by na regionálních tratích se zjednodušeným řízením drážní dopravy (D3) měl eliminovat chybu lidského faktoru. Jeho instalace na trati Číčenice – Volary byla iniciována po vážných nehodách v letech 2004, 2007 a 2011, které se zde staly a při kterých zemřeli tři lidé. Radioblok nepředává informace klasickou cestou přes kabely, ale využívá sítě mobilního operátora. Zařízení se skládá ze dvou částí – první je centrála ovládaná dirigujícím dispečerem prostřednictvím JOP, druhá část, terminál, je umístěna na hnacím vozidle. Systém kontroluje strojvedoucího, aby neodjel z dopravny bez povolení, i dispečera, aby nevyslal vlaky proti sobě. Vlak je navíc sledován systémem GPS. Další nespornou výhodou radiobloku je fakt, že jej není možné vyřadit z provozu případnou krádeží nebo poškozením kabelů. Mezi Číčenicemi a Volary je radioblok v provozu od roku 2012. Instalaci nového zabezpečovacího zařízení se muselo přizpůsobit i ČD Cargo, které po této trati zajišťuje obsluhu značné části Šumavy. Pro provoz na této trati jsou dnes vybaveny lokomotivy 743.005 a 743.009.

 

Temelín: „specifická vlečka“

Většina materiálu na výstavbu jaderné elektrárny Temelín byla dovážena po železnici a ještě v nedávné minulosti byla elektrárna zásobována palivem také po železnici. Ta si zde i dnes udržuje významnou pozici. Lokomotivy akciové společnosti ČD Cargo zajišťují každý pracovní den obsluhu elektrárenské vlečky. Po železnici putují na vlečku např. různé chemikálie využívané v elektrárenském provozu, transformátory nebo jiné velké technologické celky a také speciální kontejnery na použité jaderné palivo. Službou šitou skutečně na míru je zajištění posunu v areálu elektrárny po dobu její pravidelné každoroční odstávky. Během odstávky se v denních i nočních směnách na vlečce střídá 12 speciálně školených strojvedoucích ČD Cargo, kteří zajišťují přepravu čerstvého a vyhořelého jaderného paliva technologickými prostředky elektrárny mezi objekty v jejím areálu.


Infolinka

+420 972 242 255
info@cdcargo.cz

pondělí - pátek
8:00 - 16:00 hod.


Zákaznické
centrum

ZakaznickeCentrum@cdcargo.cz

pondělí - pátek
7:00 - 18:00 hod.

 

ČD Cargo Logistics