Provozní jednotka Brno

S ohledem na strategickou polohu PJ Brno tvoří značnou část přeprav ČD Cargo přepravy mezinárodní. Nacházejí se zde významné pohraniční přechodové stanice Břeclav, Lanžhot a také Znojmo. První dva přechody jsou využívány vlaky se všemi komoditami, poslední jmenovaný přechod je využíván zejména pro přepravy dřeva na pilu do příhraničního Retzu. Portfolio zboží nakládaného a vykládaného v rámci PJ Brno je opravdu široké. Společnost Českomoravský cement nakládá své zboží na vlečce cementárny v Mokré zaústěné do stanice Blažovice. Do Blažovic je našimi vlaky přepravováno uhlí, struska a další suroviny. Významnými zákazníky jsou dřevozpracující firmy – Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou (dřevo, řezivo, dřevní štěpka) a Kronospan v Jihlavě (dřevo, dřevní štěpka, dřevotřískové desky, lepidla).

Také kombinované přepravy zaujímají významný podíl. Důležitý terminál kombinované dopravy se nachází v Lípě nad Dřevnicí nedaleko Zlína, další terminál s majetkovou účastí ČD Cargo pak v Brně. Druhý jmenovaný terminál je cílovou stanicí pro ucelené vlaky se silničními návěsy LKW Walter z přístavu Rostock.

• nakládka za rok (včetně vstupu na PPS): cca 6,7 mil. tun zboží
• vykládka za rok (včetně výstupu na PPS): cca 8,7 mil. tun zboží

Ve stanicích v obvodu PJ Brno se vykládají pohonné hmoty (např. Střelice, Kojetice na Moravě, Šlapanov), stejně jako skleněné střepy (Kyjov) nebo nebezpečný bílý fosfor v kontejnerech z Kazachstánu (Břeclav). Nakládá se dřevo, železný šrot, obilniny, slady a další komodity. Zajímavá je nakládka žáruvzdorných cihel ve Velkých Opatovicích. Nového a potenciálem významného zákazníka představuje cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou.

TOP tarifní body dle nakládky (2015): Lanžhot st. hr., Břeclav st. hr., Ždírec nad Doubravou, Lípa nad Dřevnicí, Brno hlavní nádraží, Blažovice, Modřice, Otrokovice, Znojmo st. hr., Jihlava.

TOP tarifní body dle vykládky (2015): Lanžhot st. hr., Břeclav st. hr., Lípa nad Dřevnicí, Jihlava, Otrokovice, Blažovice, Ždírec nad Doubravou, Břeclav, Brno hlavní nádraží, Znojmo st. hr.

Tři zajímavosti z PJ Brno

Břeclav – Brno: nejstarší parostrojní železnice na území ČR

První parní vlak přijel na území dnešní České republiky do Břeclavi z Vídně. Stalo se tak 6. června 1839. O měsíc později, 7. července 1839 byla otevřena navazující trať Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Břeclavi do Brna. Ta byla již první den provozu dějištěm také první železniční nehody u nás, kdy při návratu slavnostních vlaků zpět do Vídně došlo ve stanici Vranovice k najetí třetího vlaku na konec předcházející soupravy. Po dokončení páteřní tratě „Ferdinandky“ do Přerova a Břeclavi se z tratě do Brna stala „pouhá“ odbočka. Důležitost tratě i pro nákladní dopravu však postupně narůstala. Proto došlo k jejímu zdvoukolejnění v polovině třicátých let 20. století a po 2. světové válce i k její elektrifikaci střídavým proudem 25 kV. Dnes se jedná o jednu z páteřních tratí pro nákladní dopravu, po které projíždí okolo dvaceti nákladních vlaků ČD Cargo denně.

Přeprava ropy z „moravského Kuvajtu“

Oblast na česko-slovenském pomezí je známá těžbou kvalitní ropy a zemního plynu. Obě komodity se zde začaly těžit již před více než 100 lety. Jednou z nejvýznamnějších společností těžících v této oblasti ropu a zemní plyn jsou MND a.s. (dříve Moravské naftové doly). Ročně se na jižní Moravě vytěží cca 150 tisíc tun ropy, která je velice kvalitní s ohledem na nízký obsah síry. I přes pokles přeprav v důsledku napojení na ropovod Družba patří společnost MND k významným zákazníkům ČD Cargo, který ročně naloží cca 1 000 železničních vozů ropou. Nakládka probíhá v několika stanicích, např. v Lužicích, Nemoticích nebo Zdounkách.

Radioaktivní vlaky z Vysočiny

Rožná na Českomoravské vrchovině je poslední lokalitou nejen v České republice, ale i v Evropské unii, kde se těží hlubinným způsobem uranová ruda. Z chemické úpravny v Dolní Rožínce realizuje ČD Cargo několikrát ročně přepravy uranového koncentrátu k dalšímu zpracování do Ruska nebo Kanady. Experimentální těžba v Rožné byla zahájena již v roce 1957. Vysušený uranový koncentrát (žlutý koláč) je nakládán do sudů s antikorozní úpravou a ty pak do kontejnerů běžné stavby, ve kterých míří ke konečnému odběrateli. Produkce chemické úpravny v Dolní Rožínce, po dobu její existence, je odhadována na 14 tisíc tun uranového koncentrátu, na jehož výrobu bylo potřeba 16 mil. tun rudy. Chemická úpravna disponuje vlastní vlečkou zaústěnou do širé tratě mezi stanicemi Rožná a Bystřice nad Pernštejnem.