Provozní jednotka Ústí nad Labem

Provozní jednotka Ústí nad Labem vznikla 1. prosince 2007. V době svého vzniku jí bylo podřízeno sedm provozních pracovišť, dnes jich je včetně obvodu rozšířeného o část bývalé PJ Plzeň celkem pět. Provozní pracoviště měla sídla v České Lípě (zrušeno od 1. března 2009), Děčíně hlavním nádraží, Ústí nad Labem západě, Lovosicích, Hněvicích (zrušeno od 1. března 2009), Mostě a Chomutově (zrušeno od 1. ledna 2013). Provoz v části připadnuvší pod Ústí z Plzně je dnes řízen z PP Cheb zahrnujícího obvod bývalého PP Karlovy Vary (zrušeno k 1. březnu 2009) a PP Sokolov (zrušeno k 1. dubnu 2013). Vedení provozní jednotky sídlí na adrese Pětidomí 1516/6, 400 01 Ústí nad Labem. Do těchto prostor v areálu SOKV se „péjéčko“ přestěhovalo z ústeckého západního nádraží v červnu 2010.

Obvod PJ Ústí nad Labem dnes zahrnuje 1 617 km tratí, na kterých se nachází 138 tarifních bodů, z toho 40 je se zvláštním výpravním oprávněním. Nejdůležitějšími tratěmi jsou obě elektrifikované tratě vedoucí po břehu Labe. Ta levobřežní je více využívána mezinárodními rychlíky, ta pravobřežní pak pro nákladní dopravu, včetně tranzitní. V PJ Ústí nad Labem pracuje 1 039 zaměstnanců, oproti původním 1 500 zaměstnancům. Při hodnocení těchto čísel je však nutné zohlednit rozšíření obvodu o část bývalé PJ Plzeň, což představuje dalších 185 zaměstnanců.

  • nakládka za rok (včetně vstupu na PPS): cca 19 mil. tun zboží
  • vykládka za rok (včetně výstupu na PPS): cca 12,2 mil. tun zboží

Z pohledu nakládky a vykládky se jedná o provozní jednotku s druhým největším objemem. Je to dáno zejména strukturou průmyslu. V nakládce jednoznačně převažuje hnědé uhlí, které se nakládá nejen v severních Čechách, ale také na Sokolovsku. V Ústeckém kraji má své sídlo celá řada „chemiček“, pro které ČD Cargo představuje spolehlivého partnera. Našimi vlaky jsou tak přepravovány pohonné hmoty, hnojiva a další chemické látky, včetně kyselin apod. Dalším významným zákazníkem je papírna MONDI ve Štětí. Do přípojné stanice papírenské vlečky, do Hněvic, směřují denně desítky vozů se dřevem nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Neméně významná je pak přeprava hotových výrobků, která je realizována částečně přes sklad ČD Cargo v Lovosicích.

Hněvice jsou však rovněž přípojnou stanicí pro vlečku elektrárny Mělník a pro sklady pohonných hmot společnosti ČEPRO. V poslední době se opět pomalu rozjíždí spolupráce s přístavy, i když již ne při realizaci přeprav v kombinaci železnice – voda. Z přístavů se však stávají logistická centra, kde se nakládá například železný šrot (Děčín-Loubí) nebo obilí (Lovosice-Prosmyky). Nesmíme zapomenout ani na oblast Českolipska s přepravou pohonných hmot, železného šrotu, dřeva z Lužických hor nebo sklářských a slévárenských písků z Jestřebí. Z pohledu přeprav je zajímavá i stanice Brniště s vlečkou státního podniku Diamo k bývalým uranovým dolům. Za zmínku stojí i nakládka/vykládka vojenské techniky v Podbořanech. Na území Karlovarského kraje, který PJ Ústí nad Labem také obhospodařuje, se nakládá dřevo a další nerostné suroviny, jako například živec, jíly nebo kaolin. Nachází se zde také velká pila společnosti Stora Enso. Určitou zajímavostí je rozsah přeprav realizovaných uvnitř PJ – představuje 27 % všech vnitro přeprav a jedná se především o uhlí a dřevní štěpku.

TOP tarifní body dle nakládky (2015): Děčín st. hr., Světec, Třebušice, Nové Sedlo u Lokte, Březno u Chomutova, Lovosice, Cheb st. hr., Hněvice, Most nové nádraží, Počerady.

TOP tarifní body dle vykládky (2015): Děčín st. hr., Hněvice, Lovosice, Cheb st. hr., Most nové nádraží, Cheb, Řetenice, Děčín hl. n., Planá u Mariánských Lázní, Dolní Beřkovice.

 

Tři zajímavosti z PJ Ústí nad Labem

Dolní Žleb – nejníže položené místo na železnicích SŽDC

Dolní Žleb je s nadmořskou výškou 130 m nejníže položenou stanicí na síti SŽDC. Provoz na trati z Děčína do Drážďan byl zahájen v roce 1851 a od počátku se jednalo o velice významnou spojnici. I dnes představuje hraniční přechod v Děčíně jeden z nejvytíženějších. Denně tudy projede i 30 párů nákladních vlaků ČD Cargo, což jen za loňský rok představovalo přes 10 mil. tun zboží. Vlaky si na děčínském přechodu vyměňujeme nejen s bývalým národním dopravcem DB, ale rovněž s celou řadou soukromých dopravců. S ohledem nejen na tuto skutečnost je provoz na přechodu řízen dispečery ze zvláštního pracoviště, tzv. Dispostelle. Přímo na státní hranici je styk trakčních soustav – stejnosměrné 3 kV z české strany a střídavé 15 kV ze strany německé. Do čela nákladních vlaků tak musejí být nasazovány vícesystémové lokomotivy řady 372, případně lokomotivy nezávislé trakce.

 

Severní Čechy – kraj uhelných přeložek

Asi bychom v České republice nenašli příliš mnoho železničních tratí, jejichž trasa doznala v průběhu existence takových změn, jako trať Ústí nad Labem – Chomutov. Tu v letech 1858 – 1870 otevírala po částech společnost Ústecko-teplické dráhy (ÚTD). Z původní trati dnes zbyl jen úsek Bohosudov – Řetenice a několik krátkých úseků. Ostatní části musely být v souvislosti s rozvojem těžby uhlí přeloženy. Již v polovině 50. let byl přeložen úsek Třebušice – Vrskmaň, 26. května 1968 byl zprovozněn nový úsek Řetenice – Most. Při jeho výstavbě byly zčásti využity již vybudované tratě. Nově vybudovány byly jen úseky Rudolice nad Bílinou – odbočka České Zlatníky a Bílina – Oldřichov. Z původní tratě zůstal pro nákladní dopravu zachován jen úsek Duchcov – Oldřichov, Druhá kolej byla snesena. V roce 1936 vzniklo v Mostě nové seřaďovací nádraží, tzv. Most nové nádraží. Spojka na něj vedla z „hlavního“ nádraží Ústecko-teplické dráhy směrem na Chomutov. Úplnou přestavbu mosteckého uzlu přinesla 70. léta. Dalším přeloženým úsekem byl úsek Trmice – Bohosudov, nově otevřený 23. května 1982. Současně s přeložkou bylo postaveno i další zaústění tratě od Teplic do ústeckého uzlu, tzv. Hrbovický přesmyk, umožňující lepší průjezd přímých nákladních vlaků s uhlím západním ústeckým nádražím. 3. června 1984 byla dána do provozu poslední přeložka Chomutov – Třebušice se známým Ervěnickým koridorem – čtyřkolejným úsekem tratě vedeným na výsypce několik desítek metrů nad dnem velkolomu. U Kadaně musela být v důsledku rozšiřování těžby uhlí přeložena také část hlavní tratě. Jednalo se o úsek Vernéřov – Chomutov. Přeložka byla dokončena v roce 1978 a bylo při ní vybudováno nové nádraží v Kadani.

 

Přepravy minerálních vod

Přeprava minerálních vod Mattoni z Kyselky u Karlových Varů se může pochlubit dlouhou tradicí. Vlečka ze stanice Vojkovice nad Ohří ke stáčírně do Kyselky byla zprovozněna již v roce 1871. Ročně bylo po trati přepraveno až tisíc vozů s minerálkami. Jako zajímavost můžeme uvést, že na vlečce byl provozován i zvláštní kolejový traktor Praga. Provoz na vlečce zůstal zachován i v období socialismu. Osudným se mu stala až změna politicko-ekonomických poměrů v devadesátých letech 20. století. Poslední obsluha byla provedena v roce 1998 a trať na dlouhou dobu osiřela. Projekt přepravy minerálních vod byl obnoven až v roce 2012. Připomeňme, že přeprava minerálních vod mezi západočeskou Kyselkou a distribučním centrem v Mostkovicích u Prostějova se odehrává jednou až dvakrát týdně ve spolupráci dopravců Railsystem a ČD Cargo. První z dopravců zajišťuje dieselovými lokomotivami první a poslední míli, lokomotivy dopravce ČD Cargo zajišťují dopravu vlaku mezi stanicemi Chomutov a Prostějov hlavní nádraží. V obvodu PJ Ústí nad Labem se uskutečňuje i nakládka minerální vody Korunní.


Infolinka

+420 972 242 255
info@cdcargo.cz

pondělí - pátek
8:00 - 16:00 hod.


Zákaznické
centrum

+420 226 066 066
ZakaznickeCentrum@cdcargo.cz

00:00 - 24:00 hod.


   

 

ČD Cargo Logistics